Polanecká síla! Naše volejbalistky skončily na mistrovství republiky mladších žaček jedenácté

Byla neděle 28. dubna a od polaneckých mladších žaček přišlo video. Celý tým volejbalistek na něm oslavně poskakoval v kroužku a všechny zpívaly: „Tak jsme postoupily no a coooo!“. To odpoledne měla děvčata za sebou druhé kolo mistrovství České republiky, kde bojovaly o postup do finále. Kdyby se to povedlo, znamenalo by to, že jsou naše holky mezi šestnácti nejlepšími týmy v republice. A ony skrz tohle video řvaly do světa, že mezi nimi opravdu jsou a hodlají se rvát dál.

Finále začalo v pátek 17. května ve sportovní hale v Bílovci a hrálo se až do neděle. Jedna z trenérek našich mladších žaček rozeslala pozvánku, kde psala: „Kdybyste se chtěli přijet podívat, má to být velké… starostové, mažoretky, televize a další blbovinky. Samozřejmě s účastí VK Polanka.“ A velké to opravdu bylo. Všechny týmy nabíhaly za burácení fanoušků na palubovku. Hala byla plná dresů různých barev – růžové, žluté, černé, bílé, fialové a mezi nimi taky ty naše – světle modré s bíločernými okraji. Starosta Bílovce všem hráčkám připomněl, že je obrovský úspěch už jenom to, že se dostaly až tam. A pak přišla i hymna. „Poprvé slyšet hymnu pro Polanku bylo… boží,“ komentuje zpětně právě zmíněná trenérka Alena Michalíková.

Páteční i sobotní utkání rychle utekla a v neděli polanecké žačky čekaly dva poslední zápasy – ten první měl rozhodnout o tom, jestli budou hrát o 9.-10., nebo 11.-12. místo. Ještě ale, než utkání popíšu, bych se chtěla zmínit o polaneckém fanklubu. Ten, kdybyste viděli! Buben, řehtačka, trubka, prostěradla s logem klubu, šála, barvičky na obličej, vlaječky… všechno bylo! Všichni, kteří se tam sešli, vytvořili pro holky tak úžasnou atmosféru! Samozřejmě ne vždycky se fandilo hesly „ESO!“, „SEKEJ!“ nebo „REPETE!“. Občas to bylo taky „KAM?!“, „HÝBEJTE SE!“ nebo „U LAJNY MÁŠ STÁT!“. Zaručuji se ale za to, že všechno bylo myšlenko s láskou. Všechna čest trenérům, kteří museli během zápasů sedět na lavičce, fanoušci by to nevydrželi.

Boje v tie breaku

Přítomní tatínci si slíbili, že budou fandit až do vyřvání hlasu a mohlo se začít. První set se nepovedl. Druhý už byl ale naštěstí úplně o ničem jiném. Na polanecké straně visel plakát, který hlásal: „Výška nehraje roli, mrštností to doženeme v poli. Plány favoritek zhatí, Polanka se bude smáti!“. A holky dokázaly, tak jak to u nich v tomto bývá zvykem, že je to opravdu pravda. Po vyhraném setu přišel tie break. Naše se rvaly o každý balón a bylo už téměř jisté, že vyhrají. Nakonec to ale nedopadlo.

Mladší žačky tak čekal zápas o jedenácté místo. Nastoupil proti nim Prostějov. „Další lodyhy“ – okomentovala vzhled hráček jedna z maminek. (Tady by se hodilo zmínit, že polanecké mladší žačky byly o dvě hlavy menší než ostatní hráčky na mistrovství.) První set se opět nepodařil. Fanoušci na tribuně se ale shodli, že tyhle soupeřky jsou „hratelené“. A naštěstí to došlo i holkám na hřišti. Druhý set výhra! A pak výhra i v tie breaku! „Jsme rády, že jsme to nakonec otočily a jsem na holky pyšná,“ říká třináctiletá kapitánka Tereza Bartošová.

Z osmdesáti šesti zúčastněných týmu skončil ten polanecký tedy nakonec jedenáctý! „Holky hrály výborně. Žádnou ostudu neudělaly. Skončit na jedenáctém místě v republice je pro Polanku obrovský úspěch,“ shrnuje výsledek trenérka Dagmar Smetanová. O úspěchu mluví i trenér Jakub Smetana. „Nepočítali jsme s tím. Čekali jsme, že budeme hrát o třinácté až šestnácté místo.“ V slzách v očích pak chválila družstvo i druhá trenérka Alena Michalíková. „Holky ukázaly bojovnost a to, že i výběr malinkaté pětitisícové Polanky dokáže ve velkém volejbalovém světě moc, když jsou parta.“ A jsou to tato děvčata, která během celého mistrovství Polanku reprezentovala: Tereza Bartošová, Eliška Bochniová, Bohumila Géryková, Laura Janšová, Julie Mičaníková, Aneta Michalíková, Adéla Prauzková, Gabriela Smetanová, Viktorie Smetanová, Anežka Šindelková, Klára Švagerová a Eliška Víšková. Za trenéry, rodiče, klub i snad celou Polanku můžu říct, jsme hrdí.

Markéta Prauzková